7. listopad roku 1904 byl pro celou Trnavu jistě šťastným dnem; otázkou však je, jestli byl stejně „šťastným“ i pro Dr. Cyrila Stojana, který tak na sebe vzal obrovské břemeno v podobě stavby trnavského kostela, zejména pak získání zbývající částky na její realizaci.
Jak již bylo řečeno, stavba samotného kostela byla dokončena roku 1906. Kostel byl hotov, ovšem na dluh, který Stojan z části splatil státní subvencí ve výši 67 000 K, kterou dokázal vyjednat. Roku 1908, na poslední valné hromadě Jednoty, složil Stojan své účty. I když tak působení Jednoty bylo ukončeno, pro Stojana, čestného občana Trnavy (od r. 1906), starosti nepominuly – kostel totiž ještě neměl vnitřní vybavení. Navíc se klenba kostela začala bortit a bylo tak nutno ji r. 1911 přestavět. I přes velké zadlužení byl kostel dokončen a dne 1. října 1911 slavnostně vysvěcen arcibiskupem Dr. Karlem Wisnarem. Při této příležitosti kázal za velmi nepříznivého počasí pod deštníkem samotný Stojan, který pak házel drobné mince na památku.
Zřízení samostatné duchovní správy v Trnavě bylo oficiálně potvrzeno dne 29. července 1912 v Brně potvrzením Zakládací a dotační listiny farního kostela a nové fary v Trnavě, která byla sepsána dne 9. června 1912. Dva dny nato, 1. srpna 1912, byla Podkopná Lhota vyfařena z Kašavy a připojena k Trnavě. Prvním farářem nově zřízené farnosti se stal P. Ondřej Bílek, dosavadní kaplan ve Štípě.
Co se týče dluhů kostela, ty Stojan převedl na sebe, jinak by kostel nemohl být vysvěcen. Po mnohém žebrání a hledání dobrodinců byly dluhy zcela splaceny až roku 1918, kdy poslal Stojan trnavské farnosti dopis, ve kterém mj. píše: „Kostel trnavský a fara mne stály přehrozné peníze; konečně je všechno zaplaceno – zapraveno.“ Mimo modliteb za něj však Stojan v dopise od trnavských farníků ničeho nežádal. Stalo se tak pouhých pět let před jeho smrtí. Bože, oslav duši jeho!
Ještě je nutno zmínit se o Františku Kratochvilovi, který v Jednotě působil jako jednatel a výrazný element při povzbuzování všech členů Jednoty v činnosti. Nadučitel Kratochvil získal roku 1912 místo varhaníka s výhradou, že se vzdá štvaní proti katolíkům, nebude odebírat katolictví nepřátelské noviny atd. Na tuto pozici Kratochvil rezignoval na nátlak farníků 21. dubna 1920. Skutečnost, že byl Kratochvil člověkem bez vyznání, byla pro mnohé Trnavjany nestravitelná a zřejmě to zastínilo i všechno jeho obrovské úsilí, bez kterého by náš kostel možná ani nestál. Smutnou skutečnost výstižně vyjádřil tehdejší farář zápisem ve farní kronice: „Zatím je kostel bez varhaníka, ale lid si pochvaluje.“